Autor: Correia, Larry
Název: Lovci monster, s.r.o.
Série: Lovci monster
Díl: 1.
Název originálu: Monster Hunter International
Vydání: 1.
Rok vydání v ČR: 2012
ISBN: 978-80-7398-178-5
Anotace:
Seznamte se s Owenem Zastavou
Pittem, nejnovějším rekrutem Lovců monster, s.r.o.
Netvoři jsou totiž skuteční.
Tvorové z mýtů, legend a béčkových filmů jsou někde tam venku a číhají ve
stínech. Oficiálně jsou tajemstvím. Někteří jsou zlí, jiní prostě jen hladoví.
Na opačné straně stojí lidé, kteří se živí jejich zabíjením.
Je to docela fajn práce, až na
jeden malý problém. Starodávná bytost známá jako Prokletý se vrátila, aby si
vyrovnala sto let staré účty. Pokud Prokletý uspěje, nastane konec světa a LM
s.r.o. je to jediné, co mu stojí v cestě.
Zatímco hodiny odpočítávají
vteřiny do konce světa, Owen se ocitá v obležení legií nemrtvých přisluhovačů,
nepřátelských federálních agentů, tajemného ducha, který se mu usídlil v hlavě,
a prokleté rodiny ženy, kterou miluje. Obchod jen kvete...
Recenze:
Lovci monster s.r.o. jsou jednou
z mála knih psaných z pohledu mužského hrdiny, které jsem kdy četla.
Jsem moc ráda, že jsem se do ní nakonec pustila, protože ta knížka byla bomba.
Přečetla jsem ji během jednoho víkendu a to jsem ve stejnou dobu ještě stihla
navštívit restauraci, zahrát si bowling a strávit celou sobotní noc na plese.
Hned jak jsem se ráno vzbudila, natáhla jsem se po Lovcích, protože jsem chtěla
vědět, co si to pro nás hladové čtenáře ten Larry nachystal dál.
Ne, teď vážně. Tahle knížka mě
fakt vzala. Hlášky, které se vyskytují snad na každé čtvrté stránce, mě
kolikrát přiměly kroutit nevěřícně hlavou a detailní popis upírů rozstřílených na
mraky mě nutil se šklebit odporem. Když hrdinové vlezou na podivné místo kdesi
v Mississippi, máte chuť na ně zařvat, ať to raději rychle otočí. Výcvik
je v některých chvílích taky maso. No mrkněte třeba na tohle:
Uřezat hlavu člověku je složitější, než se na první pohled zdá. Tělo se
při každém zásahu zmítá, a navíc všude cáká krev. Jakmile se mazlavé tělní
tekutiny dostanou na čepel nože, je to ještě horší. Než se nadějete, začne
ostří sklouzávat po kostech, o jejichž existenci jste doteď neměli tušení. Když
jsem řezal do gumového masa, sténal jsem námahou.
„Na to se vyserte, Pitte, neřežte to. Tady nejste v zahradnictví, ale
v zabijáckým byznysu. Usekněte to!“ zařval na mě Sam.
I když většinou nevyhledávám
knihy psané v první osobě jednotného čísla, tuhle jsem si fakt užila. Owen
Zastava Pitt je totiž dost dobrej týpek a má všechno srovnaný. Když mu lovci ze
společnosti oznámili, že monstra skutečně existují, vyzařovala z něj
fascinace. Téměř žádná nedůvěra (aby taky ano, když ho hned na začátku málem
sežral jeho šéf) a pořádná dávka zvědavosti a touhy jít do toho.
Celý děj se odehraje
v několika málo dnech. Několikatýdenní výcvik nováčků uběhne na pár
stránkách, ale neměla jsem pocit, že bych byla o něco ošizená. Akce střídá
akci, takže chudák Owen kolikrát ani nemá čas, aby se mu zahojila zranění,
kterých se mu dostává v dost hojné míře. Naštěstí je to kus chlapa a tak
ho nějaké rány pěstí nevyvádí z míry. Ani když je rozdává upír.
Knížka začíná opravdu svižně,
žádné dlouhé popisy děje nebo vykreslování postav. Rovnýma nohama do akce.
Kolem kolohnátského Owena s pořádnou párou a velice intenzivní láskou ke
zbraním se motá jakýsi stařík, který se mu pokouší pomoct v boji se zlem.
Zjevuje se mu během snů a takříkajíc žije v jeho hlavě. Rozhovory
s ním ohraničené spánkem, čtenář vždycky ví, kde se momentálně Owen
nachází i co se kolem něj děje.
Dokonce dojde i na lásku. Owen se
poměrně brzy zakouká do Julie a svým neotesaným způsobem se ji snaží sbalit.
Menší problém přestavuje její přítel, kterého Owen přirozeně nesnáší od samého
začátku.
V knížce je zmíněno několik
nadpřirozených bytostí, se kterými různé týmy Lovců monster s.r.o. bojují, ale
hlavní linie příběhu se točí převážně kolem upírů a Prokletého. Sem tam jsou
zmíněny názvy různých příšer, v paměti mi ulpěl převážně luska, jelikož
nikde v celé knize není žádné vysvětlení toho, co je tohle monstrum
vlastně zač. Jediné co víme, je to, že se z něj klepou strachy i ostřílení
mazáci. Nakonec mi nezbývalo nic jiného, než si tu potvoru vygooglit, abych
ukojila svou zvědavost.
Úplně nejvíc z celé knihy mě
nadchly kamenní chrliči, které dokážou oživovat a ovládat tamější upíři. Celá
scéna, kdy jsou po Owenovi a jeho kamarádce Julie tyhle několikatunové létající
potvory podle mě patří k tomu nejlepšímu, co jsem v knize našla. I
všechny ostatní scény jsou perfektní, lovci jdou z akce do akce a pod
nohama se jim přitom v jednom kuse pletou vládní agenti.
Už od poloviny knihy mi bylo
celkem jasné, co je vlastně Owen zač, ale nedočkavě jsem četla dál, protože
jsem chtěla, aby mi to autor potvrdil. Postupně se mi odkrýval pohled na celou
situaci ohledně Prokletého a jeho upírských strážných, stejně jako na veskrze
zlé bytosti z jiného světa, které se snaží nacpat svoje ošklivé prstíčky
do našeho světa. Krátké nahlédnutí do této dimenze mě přesvědčilo o tom, že
bych rozhodně nechtěla, aby se jim to podařilo. Musím se tady zmínit o něčem,
co na popisu jejich světa upoutalo mou pozornost. Po prvních několika řádcích
mi totiž jejich svět začal dost hodně připomínat scénu z konce filmu
Hellboy, kdy tahle červená opice otevře bránu do svého domovského světa. Hned
mě napadlo, jestli tohle náhodou není autorův oblíbený film.
Zajímavou vedlejší postavou je
tajemný Strážce artefaktu, který se občas objeví. Na konci dostane o něco víc
prostoru, přesně se dozvíme, jaký je jeho úkol i to, jak k němu vlastně
přišel. Jeho mluva je zvláštní, archaická a má fakt cool tetování. Další
postavou, která se vyjadřuje podivně, je starý muž v Owenově hlavě. Podle
všeho nemluví dobře anglicky (tudíž v překladu ani česky), ale naštěstí
pracoval spíše s obrazy než dlouhými rozhovory.
Jediné, co mi na knize trochu
vadilo, byly dlouhé a detailní popisy všelijakých zbraní, jejich nabíjení a
prováděných úprav. Nadšenec do zbraní (kterým je mimochodem i autor) by se
v tom nejspíš vyžíval, já to ale přejížděla očima jak nejrychleji to šlo.
Možná je to i proto, že zbraním vůbec nerozumím a některé pasáže na mě byly
příliš odborné. Třeba tahle:
„Saiga?“ zeptal jsem se. Ruská brokovnice založená na mechanismu
kalašnikova.
„Původně. Přidělal jsem k ní pažbu ACE s podložkou proti zpětnému rázu,
pistolovou rukojeť FAL, holografická mířidla typu EOTech kompatibilní s
noktovizory. Všecko plně upravitelný, takže si k tomu můžeš přidělat svítilny
nebo infračervenej iluminátor. Prozatím jsem tam dal granátomet Tula 6G15 ráže
40mm. Nabíjí se zepředu, na jednu ránu. Hlaveň je zkrácená na dvanáct palců,
upravený ústí. Je tam pár součástek od vangu, takže rozptyl je předvídatelnej a
zpětnej ráz není tak brutální. Upravil jsem systém spouště, takže horní poloha
je pojistka, prostřední plnej automat a spodní je poloautomat. Pohrál jsem
si s podávacím systémem, takže v plným automatu to zvládne 700 ran za
minutu.“
Jasně, člověk si zhruba
představí, co tím je myšleno a kdyby se mi chtělo, mohla bych si vygooglit, jak
vypadá pažba ACE, co jsou to holografická mířidla nebo noktovizory, ale jak
jsem řekla, zas až takový nadšenec do zbraní nejsem.
Postavami se to v knize jen
hemží, ale autor se dobře zaměřuje na ty hlavní, vedlejší jsou spíš do počtu a
když některá z nich ‚zařve‘, není to až taková rána. Bývalá striptérka
Holly je dost dobrá ranařka, začala pro Lovce monster dělat ve stejnou dobu
jako Owen a jsou spolu i ve stejném týmu. Další drsňačkou je Julie, dívčina
jejíž rodina firmu na zabíjení monster založila. Taky to holka nemá příliš
lehké a čím víc se o ní dozvídáme, tím víc ji musíme obdivovat. Chvílemi jsem
se tedy dost divila tomu, že nosí brýle – přece jen by mi připadalo mnohem
logičtější nosit v její práci kontaktní čočky nebo si rovnou nechat oči
opravit. Kdo by tady chtěl být slepý jako krtek, když se proti němu řítí
megasilný upír, kterého nezastaví ani raketomet? I když má brýle nerozbitné a
vyztužené a bůhví co ještě, pořád představují značné omezení.
Ukázky na zadní straně obálky
naprosto dostály svému slibu. Postavy jsou držkaté, silné, schopné a naprosto
uvěřitelné. Naprosto odlišný pohled na elfy nás nutí litovat všech těch, kteří
si je představovali jako dokonalé, nadpozemské bytosti.
Tahle knížka je jednou
z nejlepších, jaké jsem v poslední době četla. Když jsem kdesi na
internetu četla, že tohle je první díl zatím třídílné série, měla jsem chuť
vítězně pozvednout pěst do vzduchu. Už se opravdu těším na další dávku Owena,
Julie, Tripa, Holly, Harbingera i ostatních, takže doufám, že Fantom Print
pohne zadkem a další díl vloží do nedočkavých rukou čtenářů co nejdříve.
Žádné komentáře:
Okomentovat